Psychologické poradenství a psychoterapie v pracovním životě
Příběh z praxe
Pětadvacetiletá obchodní asistentka Gábina bydlí sama ve vlastním bytě uprostřed velkého města. Pracuje dvanáct hodin denně, téměř sedm dní v týdnu už celých pět let. Nadměrné pracovní vypětí se snaží zvládat, protože si nemůže dovolit o práci přijít. Na byt si totiž vzala hypotéku, kterou stále splácí.
Dovolenou dosud za celou dobu nečerpala, jelikož by na ni neměla s kým jet. Dlouhodobý vztah s mužem ještě neměla, protože nikoho vhodného nepotkala. Její kamarádky jsou už vdané a mají vlastní rodiny. Se svými rodiči je sice v kontaktu, často se však neshodnou, mají odlišné názory. Její sestra má úplně jiný způsob života. Dny tráví G. prací, když už přijde domů, obvykle spí. Pokud si najde volnou chvíli, stejně ji nemá s kým trávit, tak jde zase do práce. Ocitá se tak v bludném kruhu.
Do mé poradny se slečna Gábina objednala krátce poté, co úplně zkolabovala. Nebyla schopna vstát z postele, byla vyčerpaná, trpěla pocity marnosti, úzkosti. Lékař jí předepsal antidepresiva a doporučil psychologa. Prášky brát nechtěla, ale cítila se velmi zle, tak vyhledala pomoc.
Se slečnou Gábinou jsme předně začaly pracovat na tom, aby si uvědomila vlastní hodnotu. V průběhu jednotlivých sezení se postupně odklonila od představy, že její situace nemá řešení. Ukázala jsem jí, jak je pracovní stres možno dostat pod kontrolu. Asi po půl roce společné práce se Gábina konečně odhodlala k tomu, aby si promluvila se svým šéfem, který následně přijal další pracovní sílu. Gábina se o sebe postupně naučila pečovat pomocí cvičení a relaxací. Volný čas si zvykla trávit s ostatními lidmi a cítí se lépe.